Na turnajích MMAsters League 1 a 2 vstupoval do klece ze všech MMA zápasníků jako ten úplně poslední a v obou případech se do protějšího rohu postavil zahraniční soupeř. Remíza se Slovákem Bolem a následná porážka s Polákem Dudkem byly výsledky, které Danielu BRUNCLÍKOVI moc radosti nepřinesly. Oblíbený „Bruno“ však neskládá zbraně a naopak čeká na další nabídku.
Co pro tebe jako bývalého ortodoxního postojáře byl největší problém při přechodu do MMA? Byla nějaká konkrétní technika, která tě opravdu trápila?
Určitě to byla zem. Asi jako pro každého postojáře. Zaprvé zemařská fýza, zadruhé nekonečné množství technik a zatřetí uvědomit si to, že v jakékoliv situaci může přijít takedown.
Teď dělám policejního instruktora bojové přípravy, mám každý den po práci volno, a tak bude i příprava úplně jinak poskládaná.
Trénuješ v Cage Warriors Říčany a pražském X Gymu. Jak máš tréninky v gymech rozdělené co se zaměření týče?
Z větší části trénuji v Cage Warriors. Do X Gymu jezdím s Mastou (pozn. Lukášem Jirkovským) na soukromky, které prokládáme skupinovým tréninkem. Záleží, jestli mám před zápasem nebo ne. Teď je jiná situace. U Speciální pořádkové jednotky v Praze jsem dřív byl čtyři dny zavřený na útvaru a připravoval se s trenérem na MMA Lukášem Dudkem. Potom, když jsem měl čtyři dny volno, jsem se snažil stihnout dva tréninky v Cage Warriors a jeden u Masty v X Gymu.
Teď dělám policejního instruktora bojové přípravy, mám každý den po práci volno, a tak bude i příprava úplně jinak poskládaná. Zatím jsme to bohužel neprubnuli, protože tu jsem tři měsíce a žádnou nabídku jsem nedostal. Až přijde, tak to nechám na Čibim (pozn. Jiří Čibera), jak to naordinuje, protože on bude vědět, co dělat.
Pro mnohé je říčanský Cage Warriors neznámým oddílem. Jak začala tvá spolupráce s Jiřím Čiberou?
Jednou mě vzal kamarád a jeden čas i můj trenér, zápasník Penta gymu Jakub Kukla, na sparingy do Cage Warriors a nějak jsem si tam sedl jak s trenérem Jirkou Čiberou, tak i s kluky z gymu, především se Zdendou Polívkou. Začal jsem tam jezdit častěji a nakonec tam i zakotvil.
V rámci příprav na zápasy jsi absolvoval i kemp ve známém polském Ankosu. Jaká to pro tebe byla zkušenost a s jakými borci jsi se tam potkal?
Určitě super zkušenost. Trenér Andrzei je dobrý chlap nejen po sportovní stránce, ale i jako chlap. Byl jsem tam dvakrát, jednou s Machem Muradovem, podruhé s kluky z gymu a pokaždé jsme byli vítáni. Potkal jsem se tam více méně se všemi, kdo tam trénují. Jmenovat všechny by bylo na dlouho. Základna je tam super, stojí to tam za to.
Vždycky fanoušky vnímám a dokážou mě nakopnout ve chvíli, kdy to potřebuji. Určitě to dokáže ovlivnit výkon bojovníka.
Oba zápasy na MMAsters League, do kterých jsi nastoupil, byly již za přísných protipandemických opatření. První turnaj byl pouze s minimem diváků, druhý potom úplně bez diváků. Jak jsi toto vnímal a může to ovlivnit výkon zápasníka?
Je to jiné. Vždycky fanoušky vnímám a dokážou mě nakopnout ve chvíli, kdy to potřebuji a určitě to dokáže ovlivnit výkon bojovníka. Proto je vždycky lepší bojovat doma, kde se předpokládá, že má člověk fanouškovskou základnu, která ho žene vpřed.
Jaké jsou tvé nejbližší plány v kariéře?
Teď se bohužel nic nedá plánovat. Uvidíme, jestli přijde nějaká zajímavá nabídka na zápas. Ale plánuji už soukromé lekce a chci, jakmile to opatření dovolí, vést skupinové tréninky pro příslušníky Policie ČR.
Co bys poradil mladým zápasníkům na začátku kariéry?
Víc makejte a míň kecejte. Milujte ten sport, dělejte to pro to, že ho milujete, a výsledky přijdou.